Blog
V poslední době se hodně učím, připravuji on-line kurzy o práci se stresem a pozorností. Problematiku znám, je to můj obor, ale vše kolem natáčení videí, psaní textů a pracovních listů tak, aby se Vám s nimi dobře pracovalo, je náročné. Do toho nové programy na obsluhu toho všeho… našlápnutý učební plán. Bavila jsem se o tom s dětmi a ten starší Tom mi...
Dnes, v den lásky a svátku práce, bych vám ráda připomněla, jak důležité je najít rovnováhu mezi pracovními povinnostmi a časem, který jsme se svými blízkými.Každý den podvědomně slavíme tento svátek. Rozhodujeme se, zda si dáme pusu a usmějeme se na sebe nebo budeme makat dál. Je v našich dnech radost a rovnováha? Věřím, že práce a láska jsou pro mnoho lidí velmi důležité...
Věděli jste, že na 10. 5. připadá světový den pohybu pro zdraví? Asi všichni víme, že pravidelný pohyb je zdravý pro naše tělo, ale občas opomíjíme jeho blahodárné účinky na naši mysl a mozek.A jak obrovský má vliv na naše děti! Přitom stačí třeba jen jedna procházka denně na čerstvém vzduchu nebo jednoduché cvičení. A v čem všem nám může pohyb...
Pan Petr promine, ale jeho ranní lenochodí lamentování mě fakt dostalo. Díky za možnost sdílet lenochoda :-). Setkáváme se společně ráno, než jde do práce, v den, kdy mívá poradu vedoucích týmů. Pravidelně mu ten den bývá zle. A večer před tím? Nemůže usnout, prochází si stále dokola vše, co se v jeho oddělení děje. Zase další report o ničem. Co...
Mozek v akci – nastavení naší hlavy Uvědomila jsem si jednu důležitou věc. Co potřebujeme pro dobré nastavení naší hlavy? Kterou věc? Kterou myšlenku? Kterou událost? Kterou činnost? Můj pohled Vám sdělím v jedné minutě. Poslechněte si minutové zastavení. Poslechněte si zde.
Stres a štěstí nejde dohromady. Co myslíte, je snazší vyhnat stres nebo udělat radost? Pomoc druhým, radost z dávání, vnímání okamžiku štěstí toho druhého i nás samotných. O čem to píši? O práci se stresem. Všímat si lidí a věcí kolem sebe. Žít tady a teď. Ne deprese z minulosti, ne úzkosti z budoucnosti. Teď. U Vašeho stolu, mobilu, tabletu. Podívejte se, co...
Včera jsem měla náročný den. S krásným počasím si mnoho lidí uvědomuje, že ten stres je ničí. Čtyři lidé po sobě řešili vysokou míru stresu. Hledali a nacházeli jsme příčiny, ale někdy to nestačí. Potřebujeme dostat do života vděčnost. Zkuste si hluboce uvědomit, co máte v sobě – dary, které ani nevnímáte a berete je za samozřejmost: své zdraví, rodinu, přátelství, teplý...
Překvapení pro mě bylo, když se mě jedna známá zeptala: „Zdraví mi, Liduško, nepřeješ?“ Přeji, ALE… Vrátím se o kousek zpět. Téměř o 9 let. Dávali mi maminku domů z nemocnice, tak maximálně na týden. Víc nepočítejte. Doma bylo vše připravené, polohovací postel, vše pro ležícího člověka. Maminka s rakovinou a metastázemi byla vděčná za život, rodinu, možnost vidět východ slunce, krásné...
Rodina s dítětem, které je jiné, má svá specifika. Pro rodiče je někdy náročné ustát odlišnost dítěte. Ne vždy jsme jako rodiče se svými reakcemi spokojeni. Bezmoc, vztek, zoufalství. Jak na to, co s tím?
Nedávno měl syn u nás na návštěvě svého kamaráda. Na tom není nic až tak zvláštního, ale ten klučina mi řekl jednu zajímavou věc: „Já se k vám vždycky moc těším na jídlo.“ Super, řekla jsem si, chutná mu docela zdravé jídlo. To, co říkal dál, mi vehnalo slzy do očí. Co to bylo a jak vše dopadlo, se můžete dočíst zde.
Na náš letní tábor přijel neohrožený mladý muž. Bylo mu 12 let a místo pozdravu mi sdělil: „Mám ADHD a neumím poslouchat. Když po mně něco budete chtít, asi to nesplním.“ A byl pryč … Maminka se chopila situace a začala vysvětlovat: „Víte, on Patriček má ADHD a on by rád, ale není schopen.“ Co bylo dál, si můžete přečíst zde.
